Ječmen jarní

Vychází z obecných zásad pro pěstování sladovnických ječmenů. Musíme si uvědomit, že ječmen má velice krátkou vegetační dobu (90 – 130 dnů), slabý a málo aktivní kořenový systém, který je hlavně v horních 30 cm půdy, má poměrně malou listovou plochu (praporcový list) a proto se hůře vypořádává se všemi stresovými faktory a na základě toho musí být uzpůsobena agrotechnika (předplodina – zařazení do osevního postupu, příprava půdy před setím, setí, hnojení před setím a během vegetace, ochrana během vegetace, atd.).

1/ výběr odrůdy

2/ půdní a klimatické podmínky stanoviště

3/ průběh počasí v daném roce

AD1/ VÝBĚR ODRŮDY

— můžeme nejvíce ovlivnit

— zde se musíme zamyslet, pro koho produkci připravujeme a podle toho vybrat odrůdu, která vyhovuje zpracovateli a je jím preferována. Zjistit preferované odrůdy a z nich si vybrat ty, které se do dané oblasti nejvíce hodí. A z toho pramení druhý bod.

— měli bychom vzít v potaz plasticitu odrůdy – zda se nám odrůda hodí do našich podmínek nebo ne. Zde můžeme vycházet ze zkoušek ÚKZÚZ, ten na svých pokusných stanicích nebo pokusných místech na šlechtitelských stanicích, ve všech výrobních oblastech hodnotí odrůdy – a to jak po stránce výnosů, tak po stránce zdravotního stavu a pozorováním různých znaků během vegetace (jako je počet rostlin na m2, poléhání a lámání stébla atd.). Dále na základě informací od šlechtitelů a na základě informací získaných pozorováním množitelských i běžných ploch pěstování můžeme odvodit, kam se která odrůda více či méně hodí.

AD2/ PŮDNÍ A KLIMATICKÉ PODMÍNKY STANOVIŠTĚ

— můžeme částečně ovlivnit

— zde musíme brát v potaz, ve které výrobní oblasti se nacházíme, jaká je úrodnost půdy, zásobení půdy jednotlivými živinami, propustnost půdy (písky nebo naopak jíly). Dále jaká je expozice terénu. Jaký je normální průběh počasí v dané lokalitě, jestli se nacházíme ve srážkovém stínu, nebo jestli zde máme nadprůměrné množství srážek. Jak brzy stihneme zaset – délka sněhové pokrývky, jestli je to výsušné stanoviště atd. Těmto všem faktorům můžeme přizpůsobit agrotechniku pěstování – to znamená hnojení, ošetření během vegetace (ve vlhčích oblastech pozorovat infekční tlak chorob a podle toho ošetřovat, nebo volit odrůdu odolnější vůči té které chorobě).

AD3/ PRŮBĚH POČASÍ V DANÉM ROCE

— nemůžeme ovlivnit

— tento faktor nemůžeme ovlivnit, ale tento faktor může velice ovlivnit výslednou produkci. Např. jarní přísušky – nerovnoměrné vzcházení, špatné odnožování a následná redukce odnoží. Dlouhá sněhová pokrývka – pozdní setí. Deště během sklizně, které nám velice negativně ovlivní kvalitu produkce atd. Průběh počasí má samozřejmě také výrazný vliv na infekční tlak chorob a škůdců – ale s tímto faktorem se dokážeme vyrovnat vhodně zvolenou ochranou rostlin. Za poslední dva roky jsme se setkali s ovlivněním produkce právě těmito faktory.

V roce 2006 to byly srážky během sklizně a došlo k následnému porůstání zrna a snížení kvality. My jsme se také setkali s problémem, který byl způsoben urychlením sklizně před dešti (sklizeň ještě ne úplně zralých porostů a následné zhoršování klíčivosti). V roce 2007 nám největší problémy způsobilo jarní sucho, které nám výrazně ovlivnilo založení a strukturu porostů (hlavně při vzcházení a odnožování) a dále nerovnoměrné srážky během další vegetace (problémem bylo, že vlivem srážek došlo k rychlejšímu růstu a prodlužování internodií a řada porostů nám polehla, nehledě na množství a intenzitu srážek v jednotlivých oblastech a došlo také k podrůstání porostů a tvorbě nových odnoží, které nám následně komplikovaly sklizeň, v extrémních případech jsme byli nuceni porosty desikovat. (Zkoušky klíčivosti nám zatím ukázali, že produkce z desikovaných porostů nemá problémy s klíčivostí).

V roce 2010 jsme se setkali se stejným problémem jako v roce 2006. V době žní nám do porostů začalo pršet. Rozdíl byl v tom, že v roce 2006 porostli ječmeny přímo na poli, v roce 2010 jsme se častěji setkávali, se skrytou porostlostí, která nám ovlivnila kvalitu (zejména klíčivost), až pár měsíců po sklizni.

Nejlepší předplodinou by byla okopanina (cukrovka, brambory) – problémem je redukce ploch s cukrovkou a ostatními okopaninami, ale nejčastěji se v osevních postupech setkáváme se zařazením ječmene po obilovině nebo kukuřici. Při zařazení v osevním postupu po obilovině (kukuřici) musíme brát v potaz vyšší infekční tlak chorob a vyčerpání N z půdy. Jako dobré předplodiny se nám osvědčily řepka ozimá a mák.

Vždy záleží na technologii pěstování, kterou používají jednotliví pěstitelé. Všeobecně doporučujeme pod jarní ječmeny provádět na podzim orbu, ať už po cukrovce nebo po horších předplodinách (obiloviny, kukuřice), aby došlo k zapravení posklizňových zbytků a snížení rizika výskytu chorob z posklizňových zbytků obilovin a kukuřice.

Zásobní hnojení (hlavně P a K) budeme provádět na základě rozborů půdy a obsahu těchto živin v půdě.

Všeobecně se dá říct, že sejeme co nejdříve na jaře, jakmile nám to podmínky dovolí. Půda musí být dostatečně vyzrálá, dáváme pozor, abychom ječmen nezamazali – zhoršení vzcházení a špatný počáteční růst. Optimální hloubka setí je 2 – 3 cm (vyséváme tak mělce také proto, aby ječmen vlivem UV složky světla co nejvíce odnožil a ze začátku brzdil dlouživý růst).

Při pozdním setí, po nevhodné předplodině (obilovina, kukuřice), při špatných podmínkách (půdních, klimatických) zvyšujeme výsevek asi o 0,5 mil. klíč. semen.

Výsevek bychom neměli mít zbytečně vysoký – dochází k přehuštění porostů (optimální porost, v závislosti na odrůdě, má kolem 850 až 950 klasů na m2) a potom k následné autoregulaci (zasychání odnoží atd.). Při přehuštěných porostech se setkáváme s dalšími negativními jevy jako je snížení zrn v klase, nižší HTZ a drobnější zrno (malá výtěžnost předního zrna). V neposlední řadě jsou tyto porosty více napadeny houbovými chorobami a trpí na poléhání.

Bereme také v potaz technologii setí, která je použita. Velice dobře se nám osvědčuje technologie setí na široko.

— je velice důležitou součástí kvalitní produkce sladovnického ječmene. Při hnojení N a stanovení dávky N bereme v potaz předplodinu a obsah N min v půdě (provést rozbor půdy – do 30 cm (je zde 90% kořenů ječmene), v době 3. listu (před začátkem odnožování) – rozbory většinou nabízejí dodavatelé hnojiv).

— počítáme s tím, že rostlina odčerpá z půdy 25 kg N na 1 t výnosu

— po okopaninách a zaoraném chrástu stanovujeme dávku N 30 – 40 kg čistých živin (bereme také v potaz, zda byla okopanina hnojena organickými hnojivy).

— po obilovině (kukuřici) používáme dávku 40 – 60 kg čistých živin

— po řepkách používáme dávku N kolem 30 kg čistých živin (řepky hnojíme na 160 – 180 kg čistých živin N na ha)

— v horších podmínkách používáme dávku 40 – 60 kg čistých živin na ha

— je potřeba také vzít v potaz potřebu rostliny během vegetace – na začátku vegetace (1 – 4 list) potřebuje více P a méně N – takže pokud N dodáváme v hnojivech před setím (150 kg Amofos) nebo pod patu (Amofos 50 -100 kg na ha) volíme formu N, která je hůře přístupná. V případě větší potřeby N (nízké N-min) lze před setím zapravit 150 kg/ha YaraMila NP 26 14 +2S nebo stejné množství pod patu. V době začátku odnožování se poměr otáčí a rostlina potřebuje více N a méně P – volíme snadno přijatelnou formu. dodržujeme zásadu, že dusíkatou výživu ukončíme ve fázi plného odnožování (BBCH 25).

— korekci výživy N můžeme provést také pomocí měření obsahu N v listech rostliny pomocí, dnes již velmi rozšířených, přístrojů (Yara N-Tester).

Na základě našich zkušeností doporučujeme volit spíše nižší dávku N, protože v roce 2007 jsme se setkali s tím, že N hnojiva aplikovaná na jaře se v důsledku jarní přísušků velmi pomalu rozkládala a N se začal uvolňovat až po příchodu prvních srážek a do rostliny se většinou dostal, až byly asimilační orgány vytvořeny a N se nám ukládal do zrna. Zvýšení N látek má za následek snížení kvalitativních znaků zejména extraktu (zvýšení bílkovin o 1% má za následek snížení extraktu o 1 – 1,3%).

— volíme podle stavu porostu

— můžeme je aplikovat společně s fungicidy, morforegulátory a stimulátory růstu (např. během odnožování na podporu růstu odnoží).

— slouží nám k velmi rychlému dodání a následnému využití potřebných živin (prvků), využíváme je hlavně při stresových podmínkách (YaraVita KOMBIPHOS, YaraVita GRAMITREL) a v případech, kdy máme řidší porosty, abychom podpořily tvorbu klasu a zrna (v období objevení praporcového listu - BBCH 37(např. Campofort, MAGNITRA-L atd.).

— použití herbicidů – na základě monitoringu plevelů. Přípravky vybíráme podle toho jaký je stupeň zaplevelení porostu a jaké druhy plevelů se nám v porostu objevují.

— použití insekticidů – na základě výskytu škůdců (např. kohoutek, mšice – přenos virové zakrslosti, bejlomorky nebo vrtalky ječné atd.)

— použití fungicidů – dle infekčního tlaku chorob v dané oblasti a v daném roce, průběhu počasí a odolnosti jednotlivých odrůd (např. gen absolutní odolnosti k padlí travnímu Mlo). Většinou provádíme dvě ošetření fungicidy. První ve fázi 25 – 35 BBCH (plné odnožování až sloupkování – hmatné 3. – 6. kolénko). Druhé ošetření ve fázi BBCH 49 - 51 (viditelné osiny – metání – první viditelný klásek klasu). Ochranu fungicidy můžeme přizpůsobit danému roku – průběh srážek, teplot, infekční tlak jednotlivých chorob a na základě toho volíme systém s jedním, dvěma a v případě vysokého infekčního tlaku chorob se třemi ošetřeními fungicidy.

— ošetření morforegulátory používáme hlavně na vyrovnání odnoží a zpevnění stébla, aby nedošlo k poléhání – aplikaci bychom měli provádět v období začátku sloupkování, kdy je hmatné první až druhé kolénko (účelem je zkrátit internodia a zpevnit je). Můžeme tuto dávku rozdělit nadvakrát.

— při aplikaci těchto přípravků je nutno brát v potaz průběh počasí – rok 2007 – nejdříve rostliny rostly pomalu a nebyla potřeba ošetřovat (proto byla použita jen nižší dávka na srovnání odnoží na konci odnožování), po prvních srážkách došlo k rychlému růstu a prodlužování internodií (byla použita druhá dávka na zpevnění stébla). Použití jednotlivých přípravků bylo použito na základě návodů nebo po konzultacích s prodejci těchto přípravků.

— výhodné je použití těchto stimulátorů pro překonání stresových podmínek, rychlejší regenerace porostů po poškození, stimulují nám výnos a kvalitu (např. Atonik, Sunagreen, Rexan, Almiron – aplikaci můžeme provádět několikrát během vegetace – 1. aplikace ve fázi 22 – 29 – během odnožování, 2. aplikace ve fázi 37 – 51 – objevení posledního listu až začátek metání, Sunagreen můžeme aplikovat ještě ve třetí dávce na konci kvetení – BBCH 69) – pro aplikaci těchto látek se rozhodujeme na základě stavu porostu.

— použití stimulátorů růstu – na odstranění neproduktivních odnoží – aplikace Sunagreenu – posílení plodných odnoží (rostlina se zbytečně nevyčerpává).

— výhodné je použití těchto stimulátorů pro překonání stresových podmínek, rychlejší regenerace porostů po poškození, stimulují nám výnos a kvalitu (např. Atonik, Sunagreen, Rexan, Almiron – aplikaci můžeme provádět několikrát během vegetace – 1. aplikace ve fázi 22 – 29 – během odnožování, 2. aplikace ve fázi 37 – 51 – objevení posledního listu až začátek metání, Sunagreen můžeme aplikovat ještě ve třetí dávce na konci kvetení – BBCH 69) – pro aplikaci těchto látek se rozhodujeme na základě stavu porostu.

— použití stimulátorů růstu – na odstranění neproduktivních odnoží – aplikace Sunagreenu – posílení plodných odnoží (rostlina se zbytečně nevyčerpává).

— při manipulaci se zrnem a při jeho skladování je nutné předcházet mechanickému i biologickému poškození. Maximální vlhkost skladovaného osiva nemá překročit 15%, osivo je potřebné aktivně provětrávat. Při vyšší vlhkosti musíme velmi opatrně dosoušet.

— v průběhu skladování je nutno pravidelně kontrolovat jeho teplotu, vlhkost a výskyt skladištních škůdců a v případě potřeby učinit potřebná opatření, aby nedošlo ke znehodnocení a ztrátám.

Jen dodržení celého komplexu agrotechnických zásad od přípravy půdy až do sklizně a skladování může vést k dobrému výnosu a jakosti sklizeného zrna jarního ječmene.